Martina Vondráčková: Nechci se jen těšit, až se dostanu do futrálu

Martina Vondráčková z libereckých Přátel přírody pochází z pohraničního města Varnsdorf a v současné chvíli se stěhuje z Liberce do Mnichova Hradiště, přesněji do místní části jménem Sychrov. Ve volném čase vyráží na výlety, experimentuje v kuchyni s pečením slaného i sladkého pečiva, ráda lenoší s dobrou knížkou, hledá alternativní řešení života a zkouší limity kreativity i vytrvalosti při stavbě na pozemku. Pojďme ji poznat blíž.

Jak je teď u vás na severu? Uprostřed čeho jsem tě zrovna vyrušil?

Kupodivu letní počasí dorazilo i do Liberce, ráno jsme vstávali do parného dusného dne, ale zrovna se ženou černé mraky a bude bouřka, jako včera v noci. Právě se rozplývám nad ovesnými sušenkami, jsou na první pokus trošku tvrdší a možná hodně sladké, ale recept se postupně upraví a vypiluje k dokonalosti.

Žhavou novinkou letošního léta je, že ses dostala na učební obor pekař a jdeš snad i na internát. Co tě to na „stará kolena“ napadlo a proč?

Uvědomila jsem si, že s manželem žijeme jako průměrní občané konzumního světa. V pondělí vyběhnu do práce, v pátek vyčerpaně padnu do postele, v sobotu musím dospávat dluh a v neděli mám nervy, že v pondělí začíná kolotoč znovu. Zastavila jsem se, rozhlédla jsem se a řekla jsem si: Já že se celý život budu těšit maximálně, až konečně padla, na vydřenou dovolenou nebo až se konečně dostanu do futrálu? Rozhodně ne!

Martinavondr2I když jsem na začátku manželství měla velké pochyby o pečení a zvládala jsem jenom hrnkové recepty (hrnek cukru, hrnek mouky a máme hotovo), dostala jsem do stádia pečení vlastního chleba bez domácí pekárny. Našla jsem se jednoduše v pečení, při pečení mám vymetenou hlavu, na nic nemyslím, jenom jestli jsem náhodou nepřidala moc cukru, jestli se sušenky povedou a potom radost, že se povedlo, že chutná … Proč to nezkusit a nepostavit se na vlastní nohy?

Žijeme přece jenom jednou a každý má svoji šanci, stačí si počkat a ona přijde, nečekaně jako facka, jenom musíte zastavit, vystoupit z řady, nadechnout se… A vidíte, šance je na dosah.

Jenže u pečení jen tak pro radost asi nezůstane, že? Určitě je za tím ještě větší nápad.

Ano, je to tak. Původně jsme chtěli postavit dům z přírodních materiálů, ale nakonec rozhodla banka, pro kterou není skromnost a život na venkově z hlediska hypotéky výnosný. Člověk si naplánuje určitou kontinuitu věcí, kde na konci má čekat vytoužený výsledek.

Bohužel jsme ale dostali velkou ránu pod pás a museli jsme během několika dní vymyslet zásadní řešení. Stáli jsme před zásadní otázkou. Pustit byt v Liberci, přestěhovat se na pozemek a začít jednoduše žít s málem co máme, nebo si lámat hlavu a nechat utíkat čas, který nikdo nemá moc nazbyt? Projekt jsme spíše odsunuli na dobu neurčitou, přenechali lidem, co budou přímo v srdci ekologické výstavby a my se spíše zaměřili na vlastní podnikatelský záměr – vybudovat malou lokální pekárnu, která kromě pečiva bude časem třeba produkovat i marmelády.

Co se týče alternativního života, rádi bychom vybudovali na vlastním pozemku permakulturní zahradu, zkusili založit podzemní skleník a pěstovat v něm zeleninu i v zimě, zkoušet rady a postupy co velebili naši dědečkové i babičky, léčit se přírodou… Jsme teď už několik metrů za startovní čárou, neustále běžíme, stále zakopáváme, možná na konci budeme hodně odření, ale pevně věříme, že se různé projekty do budoucnosti vyrýsují, nejen vlastní, ale i společné.

Rádi se necháme překvapit. Kdy tak asi budete mít hotovo? A můžeme přijet i dřív, třeba s něčím pomoct?

My možná nebudeme mít nikdy hotovo, možná máme strach, že bychom se začali nudit a zůstali osamoceni s pocitem, že je najednou konec a nemáme co dělat. Jestli se podaří, budeme se starat o nějaký hektar půdy. Kromě pěstování a obnovy pozemku chceme vytvořit zázemí i pro přátele. Jakmile bude všechno okolo provozuschopné - zatím nemáme vodu ani elektřinu -, pokusíme vymyslet nějakou ekologickou aktivitu. Pokud byste přijeli, mohli byste třeba zasadit nějaký ovocný strom nebo vytvořit budky pro netopýry.

Jak ses vůbec dostala k Přátelům přírody? Vzpomeneš si na první kontakt?

Na nějaké neznámé nástěnce jsme s maminkou přečetli pozvánku na ekologický víkend do Jindřichovic pod Smrkem. Vyrazili jsme a uběhlo dlouhých jedenáct let, co známe Přátele přírody. A hlavně kolik skutečných přátel za takovou dlouhou dobu člověk potkal a je s nimi v neustálém kontaktu…

A největší zážitek z akce s Přáteli přírody?

Každá akce s Přáteli přírody je velkým zážitkem. Poznávám nové lidi, nová místa a získávám nové zkušenosti. Ráda vzpomínám na ekologické víkendy, na česko-německé tábory, ale i na různá neoficiální setkání nad dobrým zrzavým mokem. Cením si, že Přátelé přírody spojují lidi, co mají rozum i srdce na správném místě. Že u nás neexistují žádné rozdíly, neřešíme, proč je jeden černý, druhý bílý, prostě jsme se setkali a společně si užijeme jeden z mnoha krásných výletů.

Kam ses už letos stihla podívat a kam se ještě chystáš?

Začátek roku jsme strávili na ostrově Tenerife, největší ze sedmi Kanárských ostrovů, který musím doporučit milovníkům pěších výletů. Můžete zdolat dominantu ostrova, spící sopku Pico del Teide nebo se procházet vavřínovým lesem v pohoří Anaga. V dubnu jsme vyrazili s Přáteli přírody z Olomouce poznávat krásy Českého krasu – navštívili jsme například Koněpruské jeskyně, hrad Karlštejn, lom Velká Amerika nebo jsme ochutnali pivo v berounském pivovaru Medvěd. A kromě krátkých výletů po Českém ráji trávíme víkendy na pozemku a stavíme a stavíme.

Jaké je to tam, kde bydlíš? Proč bychom měli přijet?

Stěhujeme se do Mnichova Hradiště, do vstupní brány Českého ráje! Český ráj nabízí pestrou paletu různorodých výletů. Můžete třeba obdivovat pískovcová skalní města, prozkoumávat kouzelná údolí nebo se nechat vtáhnout do historie romantických zřícenin, hradů a zámků. A přímo ve městě Mnichovo Hradiště je nádherný barokní zámek, a když se vydáte po zelené směrem na Sychrov, máte možnost zhlédnout nejenom unikátní čedičovou vyvřelinu, ale i zříceninu hradu. A nakonec na Sychrově jsme my, kde jste srdečně vítáni a snad časem budete mít možnost ochutnat pravé domácí pečivo a zkusit si upéct vlastní chléb!

Máš nějaký vzkaz pro naše čtenáře?

Jakmile se člověk začne moc ptát, začíná mít pochybnosti, proto jsme se přestala ptát a začala jednat…

Děkuji za fajn rozhovor.

□ Hynek Pečinka